Hidden Paradise

Byl pozdní večer. Děti už spaly, a to je obvykle čas, kdy s Edem probíráme po Facebooku dění v rybařině, nové metody lovu, pracovní záležitosti i naše plány, kam se chystáme vyrazit na další výpravu. Bylo z každého z nás cítit, že potřebujeme už k vodě. Slovo dalo slovo a o týden později jsme se potkali ve Francii na jednom úžasném místě.  Rybářský ráj nazývající se Hidden Paradise poblíž Trois Fontaine není úplně typickou vodou, kam většina rybářů směřuje cestu do Francie. Tento ojedinělý rybářský ráj na zemi se ukrývá mezi stovkami hektarů starého lesa, kde se ponoříte do absolutního ticha.

Tak jako jsme to udělali my s dalšími přáteli z Anglie, Holandska a Česka. Čekalo nás pár dní rybařiny v této úchvatné přírodě. Když rybaříte na takovém místě, jakoby vám stačilo tam jen být, sedět na břehu a vnímat pouze hudbu lesa.  I proto to rozhodně nezačalo žádným splašeným honem za kapry.  Naopak, postavili jsme si bivaky vedle sebe na menším z jezer, vychutnávali jsme si přírodu a vydýchávali zbytky z uspěchaného světa.  Na takovém místě jako byste lusknutím prstu zapomněli na denní starosti. Byl to speciální čas, kdy se nás v rybářském ráji sešlo několik národností, abychom si mohli společně užít několik dní nerušené rybařiny.

Den druhý – Dabl záběr

Lukáš Krása : „Rád vstávám dříve, abych si vychutnal východ slunce. Lesní příroda se probouzela velmi hlasitě a byl to doslova balzám na duši. V jedné ze zátok lovil ledňáček, v druhé zase volavka a na obloze kroužil velký dravec.  Rybařina nabízí mnohem víc než úlovky kaprů, i když jsem netrpělivě sledoval své pruty a přál si zasáhnout do dění místní přírody. To se skutečně stalo. Jako byste ve vteřině nějakým tlačítkem vypnuli přírodovědecký film. Do krajiny se ozval hlásič a vše ztichlo. Bylo slyšet jen mé srdce. Ryba vyrazila do první vázky, ale nedal jsem jí šanci. V podběráku skončil krásný šupináč a v té samé chvíli se roztočila cívka navijáku Edovi. Celá příroda v jeden moment sháněla potravu a evidentně se to samé dělo pod vodní hladinou. Sledoval jsem Eda ze svého místa a jeho zatnutá pěst po podebrání ryby značila něco speciálního. Každý jsme měli na podložce svou rybu, ale ta Edova byla opravdu fantastická. Nádherný řádkový kapr s neuvěřitelným vybarvením.  To si opravdu zasloužilo společnou fotku!

Den třetí  – Hra na schovávanou

Ed Skillz: „ Kapři jsou velmi chytří tvorové a ve chvílích, kdy nemám záběr, donekonečna přemýšlím o tom jak je přelstít. Častokrát rybařím na velkých řekách, kde v podstatě stačí vyčkat, až se na vaše krmné místo hejno kaprů zase vrátí. Na takto malé lokalitě ale musíte být mnohem více kreativní. Kapři nás evidentně prokoukli a stáhli se do svých úkrytů pod převislé stromy a do zátok. V noci ani nad ránem za potravou nevyjeli a bylo jen na nás, jak zareagujeme. V těchto chvílích musíte prostě něco udělat jinak. Bylo zajímavé, že na vedlejším velkém jezeře je život pod vodu absolutně jiný, protože anglický rybář Paul, který seděl u hráze, měl pravidelné záběry od různých kaprů. Ti navštěvovali jeho krmná místa pravidelně. My jsme se s Lukášem dohodli na strategii – nechali jsme jezero vydechnout tak, že jsme na den stáhli pruty a rozhodli se nastražit každý pouze jeden prut na noc. Také jsem prodloužil návazec a kolem nástrahy vůbec nepřikrmil.

Den čtvrtý – body pro Eda

Lukáš Krása: „V noci jsem se dobře vyspal, což značilo, že kapři mají stále na vrch. Po očku jsem se podíval k Edovi a jeho prut byl také ve vidličce. Šel jsem se podívat do jedné ze zátok, kde jsem měl položenu jednu nástrahu s navoněnou PVA punčoškou. Pod převislým stromem jsem zahlédl stín. Velmi opatrně jsem se blížil k vodě, abych mohl nahlédnout více pod vodní hladinu. Neskutečné, stál tam nádherný lysec okolo 15 kg. Moje nástraha ležela odhadem dva metry od něj. Absolutně si jí nevšímal. V hlavě jsem střádal plány jak na místního chytráka. Použít nástrahu Zig Rig pod vodní hladinu? Nebo vyčkat a věřit, že udělá chybu. Každé přehození prutu může znamenat další hodiny či dny čekání, než se ryby uklidní. Proto jsem se rozhodl nástrahu nechat ve vodě další den. Ed vyrazil fotografovat rybáře na velkém jezeře, kde se to opravdu rozjezdilo. Když fotil znovu Paula s mohutným lyscem, propadl mu swinger. Běžel jsem k jeho prutu podívat se, co se stalo. Špička prutu byla narovnaná a vlasec povolený. Možná šlo o vteřiny, proto jsem rychle domotal. Kontakt! Byl tam. Ed doběhl, abych mu mohl předat prut a zdolal nádhernou rybu na svůj prodloužený návazec kolo 60 cm a jednu malou nástrahu ze dna. Měl jsem ohromnou radost a Ed, ten se jenom smál… Bingo!“

Den pátý – šoulaná po revíru

Lukáš Krása: „Je neuvěřitelné, jak jsou kapři chytří tvorové a jak nás umí potrápit. Pro poslední dny jsem se rozhodl, že se budu šoulat po revíru a zkusím kapry překvapit nějakou atraktivní nástrahou. Celé ráno a dopoledne jsem se snažil objevit kapry. Na malém revíru jsem nezahlédl vůbec nic. Šel jsem se proto podívat na větší jezero, jak to vypadá s aktivitou ryb tam. Při procházení hráze jsem si všiml, že se chvěje hladina pod nakloněným dubem. Chvilku jsem nevěděl, zda to způsobily padající žaludy, nebo ryby. Když jsem se více přiblížil,  zahlédl jsem skupinku kaprů.  Mnoho rybářů, tvrdí, že kapři se žaludy krmí, ale já s nimi nikdy nebyl úspěšný. Starý lysec stál kousek ode mne a jako by se mi díval do očí. Skoro jsem ani nedýchal, pomalinku jsem se stáhl a vrátil na své místo, abych si sbalil nejnutnější věci a mohl vyrazit zhoupnout to tam pod převislý strom a pokusit se místního kapra ulovit. Ed se také balil, protože se na velkém jezeře uvolnilo místo. Bylo na nás znát, že ta nastávající změna nám vlila energii do žil. Slunce už zapadlo a zanedlouho lesní království rozsvítil neuvěřitelně silný úplněk. Ed měl políčeno přímo ve stulíkovém poli a já čekal pod dubem.“